Červenec 2008

Soho, šok, ...

22. července 2008 v 15:47 | Peti
Day 3 ( Monday)

Ještě u nás spala Eli, ráno jsme musely vstávat opět brzo - chtěly jsme ještě zajít do nějakýho shopu a Eli musela jet domů, aby stihla, to co musela doma udělat. Na Oxfordce, když jsme se chystaly vystoupit jsem hodila držku na schodech v buse, až se mi otevřelo pití a byla celá mokrá - naštěstí to byla jen voda. Jela jsem s Eliškou až na Paddington a tam pak čekala na Ardi, která mě měla vyzvednout. Potřebovala si dopsat dopis pro kamaráda, tak jsme zašly sednout ještě do Burger Kinga ( něco jako Mekáč - už jde i k nám). Pak jsme se vydaly na Oxfordku, zašly do Primarku ( jestli jsem o něm ještě nepsala, tak je to úžasnej obchod, maj tam nádherný a strašně levný věci, tam se to nakupuje - paráda, miluju Primark), pak jsme se vydaly přes Picadilly do čínské čtvrti Soho, všude plno číňanů a čínskejch nápisů - hezký místo, zašly jsme si tam i na oběd - nějaký Chicken carry - sice pálivý, ale chutnalo mi to. Po dobrém pozdním obědě jsme šly přes Leicester square ( náměstí, kde je kino - kde jsou všechny premiéry - choděj tam všechny celebrity, pak jsou tam nějaký divadla a tak) zpátky na Oxfordku, kde jsme sedly na bus a jely k Ardi domů, tam jsme chvíli kecaly a pak ona musela k rodičům do restaurace a já jela směr domov. Měl přijet dědeček a já musela ještě trochu poklidit. Stihla jsem to jen tak tak, přijel dřív. Psala Duna, že máme skontrolovat ty dveře, co jsou u mě v pokoji a vedou na zahradu. Byly odemčené a to celej ten měsíc a asi ještě dýl. Šok!!!! Byla jsem úplně mimo, ten hroznej pocit, a to jsme ještě navíc nemohli najít klíč, kterym by se daly zamknout. Bylo mi neuvěřitelně hnusně. Dědeček odjel a my ty dveře zavřeli jen na takovou zástrčku. Naštěstí za chvíli přijel zpátky, že doma našel nějaký klíč ... pasoval tam. Ten obří kámen, co mi spadl ze srdce.

Teď už je úterý, byla jsem dneska ve škole, dělali jsme písničky od ABBY - přijde mi, že tyhle prázdniny jsou celý ve znamení ABBY, ale mně to nevadí, písničky jsou super, pak jsme dostali muffina, jeden španěl měl narozky, no a dělali jseště něco o Mekáči a tak. Pak jsem šla domů, dala si oběd a sedím v obýváku, koukám na telku a brouzdám na netu.... docela nuda.

Fóóótky

22. července 2008 v 0:37 | Peti
Díky Davidovi mám už některé své fotky v laptopu a tady se na ně můžete kouknout:
http://peti32.rajce.idnes.cz/
Už mám ovšem nafoceno spousta dalších, ale nebojte.... dočkáte se ;)
P.S. Děkuju moc Davide

Děkuju rodičům, že mi umožnili tady být a tohle všechno prožít!!!!!

22. července 2008 v 0:33 | Elík a Peti
Poslední 3 dny byly úlpně boží. Strávila jsem je v Londýně s Elíkem, Ájou, Davidem a Ardi(opravdu to píšu dobře, je to Ardiana - slečna, která tu žije už ppár měsíců s rodičema a znám jí, jak jinak než z fóra)
DAY 1
Vyzvedla jsem Elíka po 10 na Pddingtonu a jely jsme si dát věci k ní domu, jelikož moje rodinka odjela na dovču - na 14 dní na Floridu a Eli u nás mohla spát přes víkend až do pondělka. Hodily jsme tam teda ty věci a jeli zase zpátky do centra, jelikož jsme tam měli v 1 hodinu sraz s Ájou, Ardi a Davidem. Úspěšně jsme se shledali a vyrazili nakoupit do Sainsbury, něco na plánovaný piknik. Původně jsme měli jít hrát volejbal, ale já ho bohužel nesehnala, ale Ája přinesla létající talíř. Počasí nám přálo a tak jsme se jak jinak, než šli rozvalit do Hyde Parku, rozbalili jsme tam všecko to jídlo, cpali se a povídali si... až do 5 hodin myslím. Na talíř samozřejmě vůbec nedošlo, jsme lehce líní. Pak jsme se museli rozloučit a jet domu, jelikož každý měl nějaké povinnosti. Já se vydala s Elíkem a Ájou k nám domů (Ája se nakonec rozhodla, že taky přespí s náma), jelikož si měl v 7 hodin přijít dědeček od rodinky pro klíče od auta. Dědeček očekávaně přišel, dal si kávičku a zase odešel a my se rozhodly, že půjdeme někam na jídlo. V 8 jsme vyrazily a byla to hodně dlouhá procházka, dvouhodinová - došly jsme do Highgate parku, jestli tam bude Bubice, ale v kaféčku bylo už bohužel zavřeno, procházely jsme se po Muswell Hill až k nějakýmu kostelu, kde jsme udělaly spousta fotek. Vidět je můžete na http://cm.rajce.idnes.cz/ . Jen se prosím neděste nad našimi výrazy - takhle normálně nevypadáme. Pak jsme sedly na bus a jely na East Finchley, kde chodím do školy. Sranda zase my, šikulky, viděly jsme nápis MC DONALD,konečně štasné, že se najíme, jsme se tam vydaly, ale k našemu zklamání to bylo nějaké ředitelstvá, či co, né žádne hranolky a hamburgery... poslední plán byl vydat se do restaurace, kde pracuje moje kámoška Katka, tady ze školy v Anglii. Všechny jsme se tam tedy nahrnuly, pač nám byla už zima a užasly jsme, byla to docela hodně nobl restaurace..... Měly jsme štěstí, že nás obsluhovala slovenka, pač náš výmysl, že chceme 2 porce boloňských špaget na tři části, by nám asi nikdo jinej nevyhověl... K tomu jsme si daly vínko - jednou za čas se musíme rozšoupnout, a byly jsme spokojené... Nakonec ještě dezert - Eli s Ájou zmrzku a já Panna Cotta - mňamka . No prostě velká tečka za jedním skvělým dnem.... Počkaly jsme na Katku a myslely, že si vyrazíme ještě někam trsnout, ale nějak se nám ta véča prodražila - jsme si moc vyhodily z kopejtka. Chvilku jsme kecaly s Katkou na zastávce, pak už nám byla zima, tak jsme jí doprovodily domů a samy se taky vydaly do hajan, trvalo nám to asi 20 minut. Domu jsme se dostaly asi kolem půl 2. Pak jsme si ještě chvilku povídaly a usnuly v pul 4.



DAY 2

Vstávání bylo těžké, po prokecané a prochozené noci. V 1 jsme se všechny 3 ( já, Elík a Ája) měly sejít u Odeonu ( kino - maj tady celou síť těhlech kin) s Ardi a Davidem a vyrazit po památkách. Já už jsem je sice s Elíkem viděla - jenže jen z doubledeckru a ještě moc rychle. Ardi nás tady provedla - byly jsme na Piccadilly Circus - kde jsme blejskli pár snímečků a pozorovali focení nějaké modelky - musim říct, že v ČR jsou holky mnohem krásnější. Na tom, že jsou Češky nejkrásnější na světě asi vážně něco bude. Pokračovali jsme k Národní gelerii a na Trafalgar squere, kde už nám kručelo v bříškách - zavítali jsme tudíš opět do Mekáče, kterej byl coby kamenem dohodil od Big Bena - neodolaly jsme a s Elíkem a Ájou si daly Happy Meal - těšily jsme se na nějakou pěknou hračku, ale dostaly hnusnou umělohmoutnou pandu. Musely jsme to ukončit sladkou tečkou v podobě výborný zmrzky. Po vydatném obědě jsme pokračovali k Big Benu a na most - kouknout se na London Eye, London Bridge a Temži. Opět jsme udělali pár snímečku a vyrazili směr Buckingham Palace s nadějí, že nám Alžběta zamává z okna. Nezamávala samozřejmě, ale vtipný člen gardy, který se tam předváděl, nám to skvěle vynahradil. Nečekaně zase cvakaly foťáčky. Pak jsme se vydali na Victoria station chytit nějaký bus na Marble Arch - tam jsme s Elíkem a Ájou vystopily, Ardi musela jet rovnou domu a David jí jel gentlemansky vyprovodit. Ája musela už domů, rodinka jí psala, že by byla ráda, aby dorazila dřív. A my s Elíkem vyrazily směr O2 CENTRUM do kina, chtěly jsme jít na něco jinýho, ale dávali v dobrym čase Mamma Miu a Elíkovi vůbec nevadilo jít na ní po druhý. V Sainsbury jsme si nakoupily chipsy a karamelky, abychom netrpěly hlady. Měly jsme asi ještě hoďku čas před začátkem, tak jsme skákly do Meka na kafčo a muffina, Eli na čokošku - btw. byla pěkně fuj. Pak jsme se vrátily zpět do kina. Film byl úžasnej, skvělý provedení a úžasné písničky od ABBY jako Honey, Honey, Honey; Mamma Mia, apod. Prostě nádhera, chytly jsme hned pařící náladu. Nejlepší bylo, že jsme se smály my dvě a za náma nějací Češi nebo Slováci a celej sál byl zticha. Asi máme prostě jinej druh humoru :-D. Po kině jsme sedly na bus a že pojedem domů, no ale ještě se nám moc nechtělo, tak jsme se sjely mrknout na Finchley central s nadějí, že tam chytnem bus na East Finchley, ten jezdil, ale jen po půlnoci a do tý chyběla asi ještě hodinka. Sedly jsme tedy na zpáteční bus na Golders Green, kde jsme přesedly na bus na via Market Place - to je od mýho baráčku asi 5 minut. Domů jsme dorazily kolem půlnoci. Sedly k netu a koukaly na fotky od Áji a na moje, co mi přinesl David na flashce. U toho jsme zbouchaly balíček sušenek. Ulehly jsme asi kolem 3 hodiny s pocitem dalšího skvělýho dne plnýho zážitků...

Denní program, aneb pracovní náplň dne

17. července 2008 v 0:10 | Peti
Co tu tak dělám, když se zrovna nenudím a nesedím u laptopu a čumím do blba? Ráno vstávám kolem 9, hodim na sebe domácí oděv a jdu do kuchyně, zde vyprázdním dishwasher ( myčka, kdyby někdo nevěděl), poklídím kuchyni a nasnídám se - snídám většinou takovej mix - nějaká ovesná kaše, müsli a pak ještě takový bochánky, to všechno zaliju teplým mlíkem a vytvořim si kaši, vypadá to možná nechutně, ale mně to chutná a jsem sytá až do odpoledne. Po snídani poklidím dolejšek, a vyrazím nahoru ustlat postele - což znamená srovnat prostěradlo, natřást polštáře, srovnat s peřinou, dát na to úhledně přehoz a navrch srovnat malý polštářky... dělejte to denně a na 7 postelích... doma asi nebudu stlát nejmíň rok!!! Pak umyju koupelny a záchody - každej den antibakteriálním sprejem. A buď vytírám kuchyň a koupelny, nebo vysávám( hoower) celý dům. Do toho ještě dávám prát prádlo a věšim ho. Jednou týdně bych měla utírat prach, nebo - li dusting, jak se tady tomu říká, ale na to jsem docela líná :-D, takže tak ob týden, no a když mám chvilku tak žehlím, většinou ráno, než se všichni probudí a pak razím stlát atd. Jednou cca za 10 dní musím vyměnit morčatům klece - už je mi jasný proč maj v anglickym názvu pig( prase), nějak jsou takový nechutný, s dlouhejma chlupama a měnění klecí je fakt humáč, vyndat ty vrstvy pilin, novin a nějaký slámy, nasáknutý ….. všichni víme čím. A pak celý to plastový dno vydrhnout a umýt, a zase tam naskládat ty vrstvy - noviny, piliny, slámu a do rohu dát seno, jako žrádlo. Nikdy nechci morčata... a zvlášť ne tyhle dlouhosrstý. Jmenujou se Fluffy a Muffy, teď tady s nima budu 14 dní sama, tak doufám, že mi nechcípnou. No a pak cca jednou za 10 dní měnim povlečení ( bedsheets). No když tohle všechno udělám, někdy to mám za chvíli, jindy to trvá dýl, když toho je víc najednou, tak si vezmu něco k obědu - buď to co zbylo z předešlého dne z večeře a nebo pita chléb a k tomu nějakou zeleninu nebo tak, ze začátku jsem si vařila těstoviny (pasta) s pestem, ale na to jsem nějak líná.Pak si většinou hraju s Farisem nebo Nasserem, nebo jsem prostě s nima. Pak se začne chystat na večeři - krájim a sekám všechno co je třeba, mum to jen pak naháže dohromady, něco tam přidá. Já prostřu stůl a večeříme. Pak musím uklidit všechno po večeři, nandat do myčky, zbytek umýt a zalezu si k sobě a chatuju o 106. Poslední dobou chodim spát tak kolem půlnoci, jak nejsem vybitá, tak mi to ani nevadí a nejsem unavená.

Aby mi nezakrněl mozek....

16. července 2008 v 19:15 | Peti
Jak většina z vás ví,c hodím tady na kurzy Aj, abych se něco naučila a nezakrněl mi přes prázdniyn mozek, už tam chodím přes týden a ještě žádný příspěvek na tohle téma.... měla bych se stydět.... vím. No tak abyste neřekli, že se s vámi nepodělím.... Do školy chodím dvakrát týdně na 3 hodiny - vždycky v pondělí a ve čtvrtek od půl 10 do půl 1. Naše učitelka se jmenuje Sue a je fakt správná, vypadá tedy trošku jako transvestita, ale je fajn. Na lekci nás chodí cca 12, ale jak kdy, někdy se nás sejde míň. Chodí se mnou jedna paní původem ze Saúdské Arábie - Aischa, pak holčina z Polska, Mutomi z Japonska, nějaká Ruska, Turci - nebo co jsou zač a skupina studentů z Francie, ale ty mají jen třítýdenní kurz a myslím, že chodí každý den, ne jen dva dny v týdnu, jako ostatní. Děláme většinou nějaký články a k nim cvičení, teď jsme dělali třeba ABBU, pak frázová slovesa, něco o zdraví a tak. Gramatiku jsme brali hned první hodinu a to podmínkové věty, který teda už znám, ale myslím, že mi to neuškodilo. Jinak jsem v úrovni Upper Intermidiete, kterou děláme i ve škole. Tudíž na sebe může být paní Vladěnka hrdá, něco mě za těch 8 let naučila. Sice jsme měla 4 na vysvědčení, ale myslim, že to vůbec nic neznamená. A třeba v září Vlaďce vytřu zrak...

Shopping, shopping, shopping a pak teda Hyde Park, aby se neřeklo

13. července 2008 v 23:59 | Peti
V neděli 13. 7. jsme vyrazily s Eliškou, Ájou a Davidem shoppovat. Elišku už znáte, Ája je slečna z Prahy, známe se přes fórum a taky au-pairuje v Londýně, no a David je v Londýně na studium aj, a známe se přes chat. Ráno jsem si teda musela trošku přivstat, protože cesta na Paddington mi zabere cca hodinku a půl, ale záleží na dopravě a ještě jsem se měla na Oxfordce sejít s Davidem. Nějak jsem tam trošku bloudila, tak mě musel chudák David hledat, pak jsme však zdárně dojeli až na Padington vyzvednout Elišku. To jsme zvládli na jedničku. Ája se neozvala, tak jsme šli na bus na Oxfordku, v tom Ája napsala, že dorazí. Tak jsme se vrátili a čekali na ní, docela dost dlouho, nějak jsme se neslyšeli v telefonu a domluva byla dost špatná. Jsme však šikulové a dokázali jsme to. No a pak hurá na Oxfordku shopovat. Nějak jsme procházeli po obchodech a nikde nic super, buď to bylo drahý nebo mi to bylo malý a nebo se mi to nelíbilo. Už jsem propadala zoufalství, kdo mě zná ví, že když jdu nakupovat a nic si nekoupim, tak začínám bejt otrávená. No jsem si koupila v HM košili. Nakoukli jsme i do suvenýrů, kde jsme se vyfotili v příšernejch čapkách s anglickou vlajkou a omrkli, jaký maj suvenýry. Zašli jsme na oběd do Mekáče- měla jsem výbornou bagetu a skvělou zmrzku. Dobrůdka!!! A pak to začalo, vpadli jsme do Primarku - o tom jsme slyšeli, že je super, ale nechávali jsme si ho až na konec. No Primark mi bude doma dost chybět, tolika levnýho a nádhernýho oblečení, jen jsem házela do košíku a pak šla vystát tu šílenou frontu na zkoušení, v který jsme zjistila, že můžu mít jen 8 kusů. A sakra!!! No nějak jsem to vytřídila a vzala si jen těch 8 a ještě mi něco zbylo. To jsem pak zkoušela mezi stojanama, znova se mi ta mega dlouhá fronta stát nechtěla. Fajn vyzkoušeno, vybráno a hurá do další dlouhatánský fronty u pokladen. V Primarku bylo kvantum lidí, tolik lidí jsem nikdy v žádnym obchodě neviděla - šílený. Pak jsme si zašli pro pití do KFC a já pro salát - přišel na mě hlad. A vyrazili hodit zadek do Hyde Parku. Řikali jsme si, jak je to něco úžasnýho bejt tam, ve škole se o tom učíme - Hyde Park, Big Ben atd. a najednou jsme tady a všechno to vidíme, můžeme tam bejt a věechno si to užít. Hyde Park mi na první pohled přišel jak mraveniště, tolika lidí všude se jen tak povalovat, dikutovat nebo hrát nějakou hru, to z domova neznám. Sedli jsme si jen na kraji, byli jsme moc unavení a ani nebylo tolik času. Seděli jsme a kecali a v půl 7 se zvedli na cestu domů. Tenhle den byl fakt skvělej, zase o další zážitek víc. V Londýně je tolik divnejch lidí, docela masakr. Potkali jsme 2 pankáče - opravdu zajímaví týpci, a sposuta dalších crazy lidí. Kolik je tu muslimů a ženy chodí celé v černém, jsou jim vidět jen oči a k tomu si vezmou nějakou zářivě stříbrnou kabelku ´:-D. Pro nás něco nepředstavitelného, ale pro ně normální, si nedovedu představit, že bych měla na normálním oblečení ještě nějakej hábit, aby mě někdo náhodou neviděl. Ale tuhle kulturu asi nikdy nepochopím....

Na pár facek, třeba dvacet

12. července 2008 v 0:15 | Peti
No nedali byste mi pár facek... Jsem doma nechala USB k foťáku, takže fotky nejspíš nebudou. Ale Elišky hostdad má podobnej foťák jako já, tak třeba to půjde a já si fotky stáhnu u ní, až tam příští víkend pojedu... A jestli jsem ho někde ztratila a neni doma, tak si dám ještě větší pár facek... Ach jo, hlavně že mám USB k mp4...

I love shopping!!!!!

12. července 2008 v 0:11 | Peti
V neděli 6.7. jsem měla celej volnej den a Eliška bohužel hlídala. Tak jsem si řikala, co budu dělat, přece nebudu sedět doma, včera jsem to taky zvládla sama, vyrazila jsem tedy ve svejch novejch šatičkách na nákupy do nákupního centra Brent Cross. Jela jsem si hezky v červenym dvoupatrovym busu a koukala, co všechno je kolem. V Brent Crossu byly nějak všechny obchody ještě zavřený, nebo aspoň většina a to bylo už 11. Ale stejně bylo všude strašně moc lidí, zašla jsem si koupit kafo a nějakej čokoládovej koláček, kterej byl hranatej :-D, pak jsem se tam chvíli procházela a začala nakupovat, nejdřív plavky, pak plyšový žabky - splnila jsem si sen, toužila jsem po nich strašně dlouho, ale všude měli malý, ale tak proč bych se se svojí 41 divila, že? Pak jsem si koupila legíny, abych mohla nosit ty skvělý šatičky i když je chladnějc, pak nádherný kalhotky, budete závidět, až je uvidíte a mám rovnou patery a každý jiný. No a pak čelenky do vlásků, aby ze mě byla kočka a to je asi vše. Zašla jsem si na oběd do nějaký kavárničky - na vynikající bagetu a pomerančovej džus z čerstvejch pomerančů - prostě mňamka, seděla jsem tam sice sama, četla časák, ale bylo to v pohodě, ani mi nevadilo, že kolem sebe nemám kámošky. No a byly už asi 4 hodiny, tak jsem se vydala na cestu domů. Vyskočila jsem už na Goldres Green a šla se zeptat do hotýlků na ceny pokojů, protože naši plánovali, že by za mnou přiletěli, omrkli bychom společně Londýn a pak letěli všichni dohromady domů. No ale nakonec z toho sešlo, protože je to dost drahý :(, ale tak já se aspoň dostanu domů dřív. Cestou jsem zašla ještě do jednoho krámku a koupila si takový zelený bolerko, aby mi v těch šatičkách nebyla zima. No a s posledníma librama v kapse jsem šla už na bus, měly jsme jít zase na volleyball, ale z toho nakonec taky sešlo, protože pršelo-smůla no, ale to je Londýn a UK. Btw. nějak tu nemám ani deštník, ale tak zatim to zvládám i bez něj :-D

Jeden šok větší než druhej

11. července 2008 v 23:40 | Peti
Afternoon off - Sobotní volné odpoledne 5.7. 08 - Tak jako každou sobotu i tuto jsem měla volno. Přemýšlela jsem co podniknu, nemám tu žádnou kámošku, s kterou bych někam mohla vyrazit. Eliška měla pracovní den. Vyrazila jsem tedy ho Highgate wood Parku vrátit Bubici ( slečna Michalka, kterou jsem poznala díkz fóru au-pair, a která pracuje nedaleko mě) A-Z -( podrovná mapa Londýna, bez který bych tady asi nefungovala). Bubice bohužel v kaféčku, kde pracuje, nebyla. Tak jsem jí tam A-Z nechala a na chvíli si sedla na lavičku do parku a četla si nějakej anglickej časák o dietách. Chytřejší z něj nejsem, protože jsem těm pojmům téměř nerozuměla :(. Za chvíli začalo foukat, tak jsem mrkla do mýho A-Z a rozhodla se pro docela dlouhej okruh. Naplánovala jsem si, jak půjdu do nějakýho parku, projdu jím až na hřbitov a pak se vrátím domů. Cestou jsem šla kolem moc hezkýho krámečku, neodolala jsem a nakoukla dovnitř a odešla o pár liber chudší, ale zase s krásnejma žlutejma šatičkama. Cestou do parku jsem se ještě stavila pro vodu, abych dodržovala pitný režim a něco na zub, koupila jsem si nějaký bonbony, podobný těm co jsme měli v Dánsku, ty pendreky, nebo co to bylo. Pak jsem se vydala do parku, šla jsem kolem ulice Nelsona Mandely, která mě poněkud zklamala, tak velká osobnost, kvůli který pořádaj velkej koncert v Hyde Parku a tak nicotná ulice někde, kde o ní nikdo neví. Pro mě docela šok!!! No pokračovala jsem do parku a ten údajný vchod, co byl zakreslen v A-Z, tam nebyl, byla tam nějaká zavřená brána do školy. Musela jsem se tedy kousek vrátit a jít jinudy, ale jelikož mám skvělý orientační smysl, nebyl to problém :). Bloumala jsem chvíli parkem a chtěla projít na ten hřbitov, ale byl tam plot. Nebyla jsem však jediná, kdo měl takový nápad, v plotu bylo díra. Prolezla jsem tedy na hřbitov a zažila další šok, jestli se to tedy dá tak nazvat. Ten hřbitov byl něco neuvěřitelnýho... Byl to obrovskej les, něco jako máme u nás Hroňák, jen víc menších keřů, a mezi tim byly starý zanedbaný náhrobky. Jak z nějakýho hororu. Taky mi hlavou takový myšlenky lítaly, potkala jsem pani s nějakou slečnou s pejskama a řikala si, že jsou to třeba nějaký, co vstali z mrtvejch a obcházej hřbitov... potkala jsem je na tom obrovskym hřbitově dvakrát... ale oni tak vážně vypadali. Šla jsem podle šipek k východu, ale ouha východ byl zamčenej, co teď? Opět mi v hlavě bloumaly myšlenky, že tu budu muset přespat a budou mě tu strašit mrtvoly, a podobný scénáře. Ale nakonec jsem východ zdárně našla a pokračovala v cestě domů. Musela jsem projít ulicí Church Line - další šok- od týhle ulice bych čekala, že bude vypadat bezpečně, přinejlepšim nějak důvěryhodně - nevypadala - v noci bych se jí obloukem vyhla. Nicméně jsem jí prošla a už cupitala domů...

Splneni jednoho snu...

3. července 2008 v 15:50 | Peti
V nedeli 29.6. jsem se mela sejit s Eliskou, puvodne byly planovane nakupy, ale k Elisce se pridal jeste jeji hostdad s malou Grace a chtel nam ukazat pamatky. Nejdriv se mi to moc nelibilo, na pamatky mam casu dost, ted chci nakupovat, kdyz jsou ty super slevy vsude. Ale pamatky byly uzasne, jsem strasne moc rada, ze nas Elisky hostdad vzal na okruzni jizdu Londynem, videla jsem ty veci, kvuli kterym se do Londyna jezdi, ty, ktere jsem znala jen z obrazku...Big Ben, Tower of Londen, Tower Bridge, London Eye, London Bridge ( ten je mimochodem pekne osklivej), cerveny budky, hradni straz....
Na obed nas mily tatinek vzal do Pizza Hut, mela jsem vybornou pizzu se syrem v okraji. A porusila jsem vsechna ceska pravidla ohledne jidla ... '' prece to tu nenechame, takova skoda, tolik penez to stoji, co by za to daly deti v Africe...'' nechala jsem tam pulku ty vyborny pizzy... uz se do me proste nevesla.
Potrebovala jsem bejt okolo 3 na Oxford street - na vecer jsem mela domluvenej s holkama volleyball, tak abych stihla dorazit domu. No a jeste ve 3 jsme sedeli na pizze, tak akcni tatinek nevahal a ze pojedeme taxikem, uzo zuzo, svezu se anglickym taxikem. No a kdyz jsme byli na Oxfordce, jel za nama muj bus, Eliska s tatinkem a malou Grace vystoupili, skvely tatinek zaplatil taxika a ten jel za busem, abych ho stihla. Sice jsem si pak jeste kousek popobehla, ale bus jsem skvele stihla a dorazila jsem domu dost vcas, abych se stihla pripravit na vecerni volleyball.